Co se děje s kůží při požáru
Izolační dýchací přístroj chrání před vdechnutím. Kůže je druhá velká cesta, kudy se produkty hoření dostávají do těla, a proti ní dýchací přístroj nepomůže.
Čtyři kroky od zásahu ke kůži
Zahřátá, zpocená kůže je propustnější. Pot a vlhkost změkčí rohovou vrstvu.
Mastné saze s PAU ulpí v kožním mazu, hlavně tam, kde výstroj netěsní.
Z rohové vrstvy se vstřebávají i po zásahu, dokud je nesmyjeme.
Podrážděná, suchá kůže a ekzémy. Narušená kůže pouští dovnitř ještě víc.
Krok 4 popisuje zkušenost z praxe a obecné principy dermatologie. Vyšší výskyt některých nádorů u hasičů je popsán níže.
Co je na kůži po požáru

Nedokonalým hořením vzniká směs plynů, aerosolů a sazí. Z hlediska rakoviny jsou nejdůležitější polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), mezi nimi benzo[a]pyren, který je prokázaným karcinogenem. PAU jsou lipofilní: vážou se na saze a drží se mastného filmu na kůži. Proto je samotná voda nesmyje.
Kde zásahový oděv netěsní
Kontaminace proniká v místech přechodů: mezi kuklou a límcem, mezi rukávem a rukavicí a kolem obličejové masky. Stěry kůže po zásahu proto opakovaně nacházejí nejvíc PAU na:
- krku a čelisti
- obličeji, hlavně kolem masky
- zápěstích a rukou
PAU se najdou i pod oděvem, například na zádech, v tříslech a v kolenních jamkách, kde výstroj dře a drží se pot.
Banks a kol., 2021 · požár dřevotřísky, vybrané PAU (fenantren, pyren aj.)
Kůže je pravděpodobně hlavní cesta příjmu
Ve švédské studii souvisela hladina 1-hydroxypyrenu v moči (metabolitu PAU) nejlépe právě s množstvím PAU na kůži krku (Wingfors a kol., 2018). Fent a kol. (2014) i Keir a kol. (2017) došli k závěru, že při použití dýchacího přístroje se PAU dostávají do těla hlavně kůží.
Teplo
Zahřátá kůže je propustnější.
Pot a vlhkost
Zvlhčená rohová vrstva propouští látky snáz.
K tomu se přidává kůže narušená třením výstroje nebo chemicky. Všechno to při zásahu působí najednou.
Rozhoduje čas. Vstřebávání z povrchu kůže nekončí s koncem expozice. Rohová vrstva funguje jako zásobník, ze kterého látky pronikají dál. Čím déle saze na kůži zůstanou, tím víc se jich vstřebá.
Princip zásobníku je obecně známý z dermální toxikologie. Pro konkrétní směs PAU ze zásahu jsme jeho rozsah změřený nenašli.
První zasahující do sprchy jako první. První zásahová skupina je vystavena největší kontaminaci. Pokud to síly a prostředky na místě dovolí, je dobré ji odvést do sprchy co nejdříve.
Rakovina u hasičů

V červnu 2022 zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) profesní expozici hasiče do skupiny 1, tedy mezi prokázané karcinogeny pro člověka. Dostatečné důkazy našla u mezoteliomu a rakoviny močového měchýře, omezené mimo jiné u rakoviny tlustého střeva, prostaty, varlat, melanomu a non-Hodgkinova lymfomu (Demers a kol., 2022).
Metaanalýza 48 studií, Jalilian a kol., 2019
Kohorta téměř 30 000 profesionálních hasičů ze San Franciska, Chicaga a Filadelfie (1950–2009) měla o 9 % vyšší výskyt a o 14 % vyšší úmrtnost na nádorová onemocnění než běžná populace a zhruba dvojnásobný výskyt mezoteliomu (Daniels a kol., 2014).
Jak data číst. Tato čísla popisují riziko povolání jako celku a nerozlišují jednotlivé cesty expozice. Kolik z rizika připadá právě na kůži, zatím nikdo nevyčíslil. Že jde o cestu významnou, ale podporují měření kontaminace kůže a metabolitů PAU v moči.
A v Česku?
Srovnatelná data pro české hasiče chybí. Zjistit, zda onemocní nádorovými onemocněními častěji než běžná populace, by vyžadovalo propojit personální údaje HZS ČR s Národním onkologickým registrem. GDPR takový výzkum nezakazuje, zdravotní údaje však lze pro vědecké účely zpracovat jen na zákonném základě a s ochrannými opatřeními, například pseudonymizací nebo s informovaným souhlasem hasičů (čl. 9 odst. 2 písm. j) a čl. 89 GDPR). Takový projekt podle našich informací zatím neproběhl.
Evropská unie: limit pro PAU a upozornění na kůži
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/2450 ze dne 21. října 2026 mění směrnici 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před karcinogeny, mutageny a reprotoxickými látkami. Pro směsi polycyklických aromatických uhlovodíků poprvé stanovila závazný limit expozice ve vzduchu na pracovišti: 0,00007 mg/m³, měřeno jako benzo[a]pyren. Mírnější limit 0,00014 mg/m³ platí do 20. listopadu 2033 jen pro vybraná průmyslová odvětví, například ocelárny, koksovny a slévárny.
U PAU zároveň zůstává poznámka „Kůže“. Výbor pro posuzování rizik agentury ECHA zjistil možnost významného pronikání těchto směsí kůží. Samotný limit ve vzduchu proto hasiče nechrání, rozhoduje i očista pokožky.
Hasiče a další pracovníky záchranných služeb směrnice výslovně jmenuje jako zaměstnance vystavené karcinogenům při požárech i jiných událostech. Jejich zaměstnavatelé mají riziko expozice vyhodnocovat a omezovat, mimo jiné u PAU. Směrnice dále připomíná, že hasiči bývají vystaveni kombinaci látek, a ukládá dvě nové povinnosti pro všechny zaměstnance:
- Osobní ochranné prostředky, zejména ochrana dýchacích cest, jsou až krajním opatřením tam, kde expozici nejde zabránit jinak. Musí být správně vybrané, padnout uživateli a být udržované.
- Kdo používá osobní ochranné prostředky, má nárok na pravidelné přestávky v prostředí bez rizika zamoření karcinogeny.
Směrnice byla vyhlášena v Úředním věstníku 30. října 2026 a členské státy ji musí převést do svých předpisů do 20. listopadu 2028.
Zdroj: směrnice (EU) 2026/2450, Úř. věst. L, 30.10.2026, body odůvodnění 14, 15, 23 a 24, čl. 1 a 2, příloha